Kdo je ta bláznivá holka?

Černovlasá holka, co se pořád hledá. Nejsem někdo ani nikdo. Jsem prostě jen člověk.

Mám v životě velké cíle a dělám to, co mě baví! Nebojím se začít dělat něco nového. OBJEVUJI!

Od mala se ode mě nic neočekávalo, ale já jsem všem ukázala, že jsem to já a já půjdu za svým cílem. 

Na základce mě chtěli poslat na učňák, ale ne! Já jsem velmi protestovala a každý mi řikal, ať nikam jinam nechodím. Šla jsem. Šla jsem studovat mojí životní lásku. Umění.  Udělala jsem talentovky na střední uměleckou školu a začala jsem studovat design a fotku. Byl to zlom mého života. Konečně jsem měla okolo sebe lidi, kteří mě podporovali v mé tvorbě. Nebyla jsem zdaleka nejlepší, ale bavilo mě ústavičně něco lepit, kreslit,patlat, vymýšlet a taky ničit. Konečně! 

Mezi tím jsem ( a to jsem byla některým pro smích) jsem pilně jako malá žačka chodila na hodiny hudby. Ano, hudby! Nebýt mích rodičů, kteří mě už ve školce přihlásili do zušky, tak bych neprožila krásných 13 let ve světe hudby. Byla ho ohromná zkušenost a byla to moje rodina.  13 let jsem tvrdě trénovala na všechny možné typy flétny. Mezi tím jsem se přihlásila i na klavír. Jezdila jsem na soutěže a jako malá holka jsem měla strach ze světa, ale vždycky jsem to nějak zvládla. 

Díky mé rodině, jsem poznala naší českou zemičku. Pro vás to možná zní jako malý krok ,ale já jsem viděla snad každou památku, místo, město, či přírodní úkaz u nás. 

V 16 letech jsem potkala lásku svého života. Už od začátku jsem věděla, že je to ono! Většina lidí v tom viděla jenom dětskou lásku. A proč nám to tedy klape i po 7 letech ? Láska mého života můj život změnila na vždy. Mirek mi ukázal svět. Nejdřív to bylo nevinné a my jsme si létali to Turecka, Anglie, Itálie,........

Když se teď ohlédnu do minulosti, tak vím, že to byl začátek mého obrovského koníčka - totiž CESTOVÁNÍ.

A nebylo to jen o cestování, ale o všem......

Malá usmrkaná holka, která nedávno objevila hranice Prahy, najednou začala objevovat svět. 

Jooo.....v té době jsem začala i pít kávu . To mi zůstalo dodnes.....je to zlozvyk.

Od střední mi zůstalo i to focení....a myslím si ,že mi zůstane už napořád. Je to moje droga. 

 Po úspěšné maturitě jsem se rozhodovala, co dál.  Kam zakotvit? Co s životem? Tentokrát se to sehrálo nějak rychle a já jsem se příhlasila....jen tak....na letecký provoz. Možná to byla chyba, možná ne. Začala jsem tedy studovat cestovní ruch a vše okolo toho.

Dneska bych chtěla provalit svět jako blogerka....ale nejsem úplná naivka a buduji si i svou pracovní kariéru ve velké firmě. Vím, že to není třeba to pravé ořechové, ale je to začátek....

No a to jsem já! Úplně normální holka, co si létá po světě, píše si ty své věty na web, fotí, cpe se dobrým jídlem, stará se o muže svých snů, vaří a taky se čas od času pěkně fláká!

Vaše Ilu.