Odpolední návštěva Betléma

 Dneska budu pokračovat ve vyprávění o mé cestě po Izraeli. Minulý a zároveň první článek byl ohledně cesty a letu na letiště Ovda a následné cesty do Jeruzaléma. Dneska bych se   ráda věnovala hned druhému dni, kdy jsme s celou naší bandou vyrazili směrem k Betlému.Jak všichni víte, tak Betlém je snad nejvíce opěvované biblické město. Zde se právě narodil Ježíšek a já jsem si vlastně ani nedokázala představit, jak toto místo může vypadat a o to více jsem se na tento den těšila. Právě proto je Betlém největší turistickou atrakcí nejenom na Vánoce a Velikonoce.  

 Byl jste někdo v Betlému? Co si pod tímto městem představujete?  

 Betlém je mimo jiné pod zprávou Palestiny. Palestina samozřejmě ,,oficiálně,, patří pod       Izrael, ale samotní Palestinci tohle tvrzení moc neuznávají a raději by měli svůj samostatný stát. Mezi Betlémem a Jeruzalémem vede pěkná frekventovaná silnice/dálnice. Betlém leží nedaleko Jeruzaléma - je to opravdu kousek cca necelých 10 km. Dostanete se tam úplně   jednoduše. Nejlepší varianta je sednout na místní arabský autobus, který odjíždí z               autobusového nádraží, které se nachází hned v centru vedle Damašské brány, kterou se    vchází dál do starého Jeruzaléma. Autem se tam také dá dojet, ale já tu zkušenost nemám. Pozor dejte však na některé autopůjčovny - většina z nich neumožňuje vstup na palestinskéúzemí s jejich izraelským autem a navíc se na to ani nevztahují pojistky proti případným škodám na autě. Proto jsme volili raději cestu autobusem, která je mimo jiné i velmi levná - cca 40 Kč pro jednu osobu.  

Než jsme do Izraele odjeli tak nás spousta lidí strašila a upozorňovala nás na fakt, že           hlavně nemáme jezdit arabskými autobusy, protože židé prý po nich házejí kameny.           Nic takového jsme tam nezaznamenali. Naopak byli všichni milí a hodní. Na nádraží nám   Palestinci poradili, kde náš autobus do Betléma nalezneme. Byli velmi milý a vůbec je         neobtěžovalo nám pomoci a poradit. V autobusu si nás nikdo absolutně nevšiml a to jsme    tam byli jediní turisté a jediný ,,bílý,, mezi muslimy.

Navíc v Betlémě na zastávce, kde jsme vystupovali, čekalo několik dalších anglicky              mluvících turistů, kteří jeli zpět do Jeruzaléma autobusem. Takže za mě velké doporučení    jak se levně a pohodlně dopravit do Betléma. Opravdu to bylo naprosto bezpečné a naopak to byla dokonce i sranda jelikož s námi chtěl jeden Palestinec hned v autobuse diskutovat,  ale konverzace uvízla na bodu mrazu. My jsme neuměli arabsky a on zase anglicky.

 V Betlémě jsme potkali po celou dobu jen pár turistů, kteří se procházeli po městě. Až v       chrámu narození Páně jsme narazili na různé skupinky asijských turistů, kteří ovšem jeli jen do chrámu Narození a do města absolutně nešly. Palestinci jsou k turistům velmi ochotní.   Na oběd jsme šli do místní malé restaurace nedaleko chrámu narození a velmi příjemně     nás přivítali. Jako dárek za to, že jsme si u nich dali jídlo a pití jsme dostali arabskou kávu a malý zákusek v podobě medové baklavy. Ve všech restauracích, které jsme za tu dobu v     Izraeli navštívili jsme se nikdy nespálili co se kvality jídla týče. Pravda je že jsme se               převážně stravovali u Arabů ale o to to bylo lepší a levnější. Byli jsme opravdu mile              překvapeni. Tohle se vám pravděpodobně v Izraeli jako takovém nestane. V Betlémě jsem  se konečně cítila lépe. Lidé tu byli daleko uvolněnější a přátelštější. Uličky starého centra    byly poloprázdné, ale to nám vůbec nevadilo. Naopak se nám lépe fotilo než kdyby ulice     praskaly ve švech.

Betlém je rozmanité město. Většinou muslimské, ale mezi mešitami občas vykukují věžičky křesťanských kostelů. Je zde i křesťanská menšina, která tu zde žije bok po boku s muslimy a nikdy se tu nic nestalo, co se vztahů mezi nimi týče. Slyšela jsem, že turistický ruch je v   tomto městě velmi opěvovaný problém, který ovšem vytvářejí Izraeli. Určitě se velmi často  setkáte s tím, že pokud se na výlet do Betléma zeptáte jakéhokoli Izraelce žijícího například v Jeruzalémě či pracujícího někde na recepci hotelu, tak vám začne nabízet velmi                předražené formy hromadných výletů. Nám pán na recepci v hotelu sdělil informace, že na  check pointech (kontrolních místech na silnicích při přechodu pomyslných hranic s Izraelem a Palestinou) jsou velmi dlouhé čekací lhůty, což absolutně nebyla pravda ( my jakožto ostřílení cestovatelé jsme mu nevěřili a risknuli jsme to). Kontrolním místem jsme projížděli          dvakrát -právě tím arabským autobusem a poprvé nás nekontrolovali vůbec a nechali nás   projet bez jakékoli kontroly a podruhé autobusem prošli izraelští vojáci a zase odešli. Z toho vyplívá opět fakt, jak Izraelci nechtějí podporovat Palestince a podávají o nich někdy až       nesmyslné informace- jak jsou nebezpeční a že určitě vás tam každý chce hned při              nejmenším okrást. Izraelci, co jsme se dívali na informace ohledně hromadných zájezdů si  dokážou říct za výlet i 2000 Kč za jednu osobu, což je nesmyslná částka.   

 Nemůžu tu až tak do detailu mluvit o Chrámu zrození Páně, protože jsme měli zrovna smůlu na rekonstrukci. Neviděli jsme třeba nástěnné malby a celkovou strukturu chrámu, protože se vše ukrývalo pod lešením. Co každopádně vím, že u vstupu do místnosti, kde je místo    narození se čekají dlouhé fronty jak už to tak u významných památkách bývá. Ve frontě        jsme si počkali asi 40 minut, což nebylo ještě tak strašné. K místu narození pouštějí            zřízenci jenom určitý počet návštěvníků na určitou dobu. Každý si na místo, kde se před      x tisíci lety Ježíšek narodil v nějakých jesličkách nebo jeskyni, jak se povídá může sáhnout. Na místě je šestnácticípá stříbrná hvězdice. Vstup do samotného chrámu je velmi nízký a   donutí každého se při vstupu poklonit. 

Vstup do chrámu je zdarma  

 Zajímala jsem se i to, kde vlastně vznikla dnešní podoba ,,vyřezávaného,, Betléma.            Do Evropy tento koncept přivezl ze Svaté Země František z Assisi. Ten se rozhodl rozdávat poselství o narození dál a dál, a tak vznikl vánoční Betlém, jak ho známe my. Správně by    měl být ze svatého olivového dřeva. Tyto krásně ručně vyráběné betlémy si můžete v Betlémě zakoupit.   

Tak či tak byl tento den pro mě dalším velkým zážitek jako celá tato izraelská cesta. Každý okamžik jsem si užívala. Na Izraeli je super to, že každé město je něčím známé ať to             je Betlém, Nazaret či Jeruzalém.