Večeře v Uzbecké restauraci Samarkand

Tento týden byl velmi chaotický a náročný .... .a popravdě už jsou za mnou opět další dva týdny a já ani nevím jak to tak rychle mohlo utéct. Čas utíká jak voda. Konečně se dostávám do období, kdy mě čeká mnoho akcí a cest a upřímně doufám že už bude i lepší počasí. Toto období jsem začala jak jinak než dobrou degustační večeří. Tu jsem dostala jako dárek od mého přítele, který má čich na všelijaké slevy. Dostala jsem od něho dárek v podobě degustační večeře v Uzbecké restauraci. Od začátku jsem věděla ze to bude exotika a úplně jiné jídlo než na co jsem obvykle zvyklá. Nakonec jsem byla příjemně překvapena. Občas se mi stává že mi některé exotické jídlo nechutná, ale nadruhou stranu jsem ten typ člověka který musí všechno ochutnat ( ale určitě ne takové ty všelijaké potvůrky v podobě červů nebo brouků).

Uzbecká restaurace leží v samém srdci Prahy. S parkováním to bylo trochu horší ale nakonec jsme zaparkovali nedaleko Smíchova v jedné z bočních ulic - sice za poplatek ale byli jsme rádi za jakékoliv mistečko.Samarkand leží hned vedle Kampy a jeho dostupnost je díky tomu dobrá ze všech možných stran Prahy. Restaurace je velmi krásně zařízena - úplně na vás dýchá atmosféra blízkého východu. Po stěnách jsou poličky plné uzbecké keramiky, která je nápadně barevná a dodává restauraci exotický nádech . V restauraci obsluhují jak jinak než Uzbečtí číšníci a servírky. Některé neumí úplně dobře česky ale domluva s nimi nebyla náročná.

Jídel mají na výběr opravdu hodně, doporučuji si raději před návštěvou restaurace prohlédnout menu zde. Většina jídel je tradičních, na výběr máte z mnoha teplých či studených předkrmů, polévek i hlavních jídel.

Já jsem měla k možnost ochutnat 4 chody, které mi měly přiblížit tradiční Uzbeckou kuchyni. První chod představovat Kutab, což byla taková slaná placka plněná čerstvými bylinkami a sýrem. Toto jídlo jsem měla poprvé v životě a byla jsem mile překvapena. Nemám moc ráda chuť koriadru ale v této placce mě koriandr v kombinaci se sýrem chutnal. Jako další chod jsem dostala polévku Mampar. Bylo to něco na způsob rajčatovo-paprikové polévky ve které byly kousky telecího masa a domácího těsta. Vůbec netuším co to za konkrétní těsto bylo ale bylo to velmi dobré.Poté přišel na řadu hlavní chod. přiznám se že už jsem byla přejedená, ale kdo by odolal že?
Dostali jsme jehněčí maso na kosti, které bylo ponořeno ve vývaru. Na hlubokém talíři bylo položeno sezamové těsto, které tvořilo jakoby pokličku talíře. Těsto bylo velmi tvrdé ale křupavé a museli jsme ho ostrým nožem opatrně odříznout od talíře. Poté jsme se dostali na upečené maso a zeleninku. Zajímá úprava a provedení. 
Jehněčí maso mám ráda, ale záleží na úpravě masa. V Ammánu jsme si jednou dali s přítelem jehněčí maso s kozím mlékem ( jejich tradiční pokrm) a to mi moc nechutnalo. 

Na závěr večera jsme dostali Uzbecký tradiční dezert. Jednalo se o velkou homoli z listového těsta posypanou moučkovým cukrem a navrh byla položena jahoda. Na talíři byla i taková hodně sladká až vanilková a mléčná omáčka. 

A proč jsme si vybrali právě tuto restauraci? Z jednoho prostého důvodu. Mám ráda netradiční věci. Po praze je milion čínských nebo indických restaurací ale Uzbeckých je opravdu málo.